Hnutí Na vlastních nohou - Stonožka

Dne 2.3.2006 proběhlo na II. ZŠ v Litomyšli slavnostní setkání stonožkových dětí a učitelů s prezidentkou hnutí paní Bělou Gran Jensen.

V 10 hodin přivítaly děti vzácné hosty včele s paní Bělou ve školní  tělocvičně květinami, krásnými obrázky a pásmem písní. Poté promluvila paní Běla, pozdravila děti a pochválila jejich záslužnou práci pro Stonožku. Pak dětem představila nprap. Lubomíra Volného, který vyprávěl o svých zážitcích v mírových misích v Kosovu a v Iráku – o důležitosti stonožkové pomoci v těchto oblastech a o tom, jak mu spolupráce s hnutím změnila život. Paní Běla navázala na jeho vyprávění vzpomínkami na svou prozatím poslední cestu se stonožkovými dárky do irácké Basry ( v červenci 2005), kdy jí po předání dárků dětem řekl jeden britský vysoký důstojník: „… jsem tady již osm měsíců, ale poprvé jsem uviděl štěstí.“ Tlumočila také dětem pozdravy od dalších spolupracovníků Stonožky – české konzulky v Thajsku paní Hany Flanderové a mjr. Karla Kouta, který je nyní služebně v africkém Kongu.
Jako dalšího představila paní Běla dětem představitele Řádu sv. Lazara Jeruzalémského – pana Petra Řehoře. Ten dětem objasnil poslání Řádu. Vyprávěl i o jeho historii a současnosti. Zdůraznil, že Řád považuje za velmi důležitou a prospěšnou spolupráci s hnutím „Na vlastních nohou“.
Před děti pak předstoupil pan pplk. Petr Milčický. Ten vzpomínal na své první setkání s paní Bělou při předávání sanitky v Prištině (Kosovo) .
Paní ředitelka DPL Opařany, MUDr. Iva Hodková, vyprávěla o bolestech dětských dušiček a o pomoci, kterou jim DPL ve spolupráci se Stonožkou poskytuje. Její vyprávění na všechny hluboce zapůsobilo.
To už ale děti netrpělivě čekaly, až udeří 11. hodina. Ve dveřích se objevil toužebně očekávaný host – ministr obrany pan Karel Kühnl. Na přivítanou zazněla stonožková hymna „Never Be Alone“. V úvodu svého proslovu pan ministr prohlásil, že je na rozpacích, protože už 20 let neviděl tolik dětí pohromadě, ale že se alespoň přesvědčil, že český národ nevyhyne. Pochválil dětem jejich krásné město a jeho kulturní památky: „Žijete v krásném městě, škole, ale ne každý má to štěstí …“ Vysoce ocenil jejich obětavou práci, kterou pomáhají dětem, které to potřebují: „Člověk tu není jen pro sebe, ale je tu, aby pomáhal těm, kdo to potřebují a sám aby mohl dostat pomoc od druhých …“ Vyzdvihl spolupráci hnutí s Armádou České republiky a vyslovil názor, že by tato spolupráce měla být známa co nejširší veřejnosti.
Paní Běla poděkovala panu ministrovi za jeho slova a ujistila jej, jak je hrdá na to, že hnutí může spolupracovat s naší armádou. Pochválila záslužnou práci dětí a učitelů II. ZŠ v Litomyšli.
Poté se pan ministr ocitl v palbě dětských otázek: kde ve světě působí naši vojáci, jak se Vám líbí v naší škole … Děti se ptaly i na pocity vojáků v misích. Pan ministr zdůraznil, že on sám sice není voják, ale vysvětlil jim, jak a co asi vojáci cítí. Objasnil i to, v čem spočívá pomoc vojenských polních nemocnic. Některé otázky byly na tělo, ale pan ministr se nedal a – i když po krátkém zaváhání – prozradil některá svá osobní malá „tajemství“.
Děti byly nadšeny, vzácný host je svým přátelským vystupováním a vtipnými odpověďmi uchvátil, takže nebylo divu, že na závěr museli on, paní Běla i pan pplk. Milčický čelit úplné záplavě dětí, které toužily po jejich autogramu.
Návštěva Litomyšle však ještě nekončila. Hosté se přesunuli do prostor Zámeckého pivovaru, kde se sešli s nejlepšími stonožkovými učitelkami a učiteli z celé republiky. Po úvodním projevu, v němž pan ministr všem přítomným poděkoval za jejich obětavou práci, mu paní Běla představila jednotlivé přítomné učitele a krátce pohovořila o jejich přínosu pro Stonožku. Při prohlíce zámeckého sklepení bylo možno zhlédnout výstavu děl sochaře Olbrama Zoubka. Poté následovala návštěva rodného domu Bedřicha Smetany.

Čas návštěvy pana ministra se chýlil ke konci. Paní Běla jej požádala, zda by se nestal dalším významným patronem Stonožky. Pan ministr patronát přijal.
Pak už se musel rozloučit. Ještě jednou poděkoval všem přítomným za jejich obětavou práci.
Slavnostní program však ještě nebyl zcela vyčerpán. K hostům ještě promluvila paní Běla, připomněla některé akce Stonožky v oblastech působení misí Armády České republiky. Zástupce Řádu sv. Lazara Jeruzalémského – pan Řehoř – ve svém proslovu zdůraznil důležitost práce Stoonožky a naznačil možnosti její splupráce s Řádem. Paní ředitelka DPL Opařany, MUDr. Iva Hodková se snažila objasnit některé problémy života malých pacientů v léčebně. Její projev všechny velmi zaujal a bylo znát, že málokdo si dosud uměl dostatečně představit nelehký osud těchto dětí.
Čas velmi rychle uběhl a účastníci setkání s v podvečer museli rozloučit, neboť mnohé z nich čekala velmi dlouhá cesta domů.

Dovolte nám, abychom poděkovali všem organizátorům setkání - řediteli školy Mgr. Danieli Janatovi, starostovi Ing. Janu Janečkovi, řediteli Smetanovy Litomyšle Janu Piknovi a hlavně pak učitelkám Mgr. Ludmile Drobné a Mgr. Evě Rychtaříkové - za perfektní přípravu a průběh slavnostního dne.