Hnutí Na vlastních nohou - Stonožka

Dobrý den, hned v úvodu bych chtěl pozdravit všechny přátele Stonožky a představit sebe a důvody, proč zrovna teď navazuji na pokračování stonožkového deníku, s kterým jste se setkávali při působení českého Provinčního rekonstrukčního týmu (PRT) v Lógaru.
Jmenuji se Josef Daňhel a někteří z vás si mě možná pamatují ze stonožkových deníků 5. kontingentu PRT a 10. jednotky PRT, jiní si možná vzpomenou na některou z mých návštěv stonožkových škol. V současné době působím na americkém velitelství v afghánském Bagrámu, pod jehož velení spadá rovněž česká strážní rota, která má na starosti ostrahu jedné z nejdůležitějších vojenských základen na území Afghánistánu, vojenského letiště Bagrám. Působím zde opět na pozici CIMIC (civilně-vojenská spolupráce), takže mým úkolem je, stejně jako v minulosti, spolupracovat s místními obyvateli a vytipovávat vhodné projekty, které pomáhají zdejším lidem, žijícím mnohdy v nelehkých podmínkách.
A teď k tomu, proč téměř po dvou letech otevíráme stonožkový deník z afghánské mise. Jak mnozí z vás jistě vědí, letos si bude Stonožka připomínat 15 let spolupráce s Armádou České republiky. I to bylo impulsem k tomu, abychom se s paní Bělou Jensen dohodli, že bychom při příležitosti tohoto výročí opět zorganizovali pomoc afghánským dětem, a zároveň bychom tak podpořili vynikající spolupráci, kterou za uplynulých 15 let Stonožka s armádou má.
V nadcházejících měsících vás budu na stránkách informovat, jak tato pomoc probíhá a které nejen stonožkové projekty se nám zde daří realizovat.

22. července - 3. srpna 2015
Má mise v Afghánistánu se chýlí ke konci…

Ve středu 22. července přistál na letišti Bagrám český vojenský letoun, kterým přiletěl také můj nástupce major Tomáš N. Tímto dnem začalo hektické období předávání funkce. Seznámil jsem Tomáše nejen s veškerými pravidly pobytu, ale rovněž s kolegy ze základny a s afghánskými partnery, se kterými jsem uplynulých šest měsíců spolupracoval. Zároveň jsem v minulém týdnu získal jedno "překvapení pro Stonožku." Nebudu Vám jej prozrazovat. Předám jej paní Běle, se kterou se setkám v Praze. Věřím, že se s Vámi paní Běla o tento "dárek" brzy podělí. Jen napovím…Týká se 25. výročí založení Stonožky. Při rozloučení s americkými kolegy jsem předal "stonožkovému" majoru Beardovi dárek, který mu poslala paní Běla. Grafika udělal majoru Beardovi obrovskou radost.

Děkuji Vám za podporu v misi a těším se na brzká setkání v České republice. Svému nástupci přeji hodně zdaru v nadcházejících šesti měsících.

major Josef Daňhel

20. července 2015
Stonožková zásilka

Dnes jsem převzal další zásilku od Stonožky - pastelky pro afghánské děti. Materiál jsem uložil ve skladech. V budoucnu jej vojáci české strážní roty postupně rozvezou do místních škol.

19. července 2015
Fotbalové hřiště

V plném proudu jsou stavební práce na fotbalovém hřišti. Ještě se musí zasít trávník, který jakmile se uchytí, posečeme. Pak připravíme slavnostní otevření a předáme hřiště místním představitelům, kteří jej budou dále spravovat. Chyběli nám ale fotbalové míče. Spojil jsem se tedy s paní Bělou a požádal ji o spolupráci. Nápad se jí líbil. Díky pomoci od Stonožky jsme pořídili třicet míčů, které předáme při slavnostním otevření.

16. července 2015
Hasíba doručila pomoc afghánským dětem

Dnes paní Hasíba doručila pomoc afghánským dětem. Na několika přiložených fotografií vidíte, že se jí obličeje dětí podařilo skutečně rozzářit úsměvem.

15. července 2015
Kontejner pro strážné

Dnes jsme předali jeden kontejner plný matrací a patrových postelí misi OSN v Afghánistánu. Postele s matracemi budou sloužit strážným, kteří hlídají jedno ze sídel OSN v městě Džalalabád. Kontejner bude sloužit jako skladiště pro provinční ministerstvo pro ženské záležitosti ve stejném městě.

11. července 2015
Získání další pomoci pro afghánské děti

Od kolegů z amerických speciálních sil se nám podařilo zajistit další pomoc pro děti. Tentokráte jsme přivezli jednu paletu zejména zimního oblečení. Za několik měsíců, než nastane zima, je můj nástupce předá dětem z chudých rodin.

9. července 2015
Předání nábytku odboru školství

Distriktní ředitel odboru školství pan Randžbár dnes vypravil na základnu Bagrám nákladní automobil. Na něj jsme naložili veškerý nashromážděný nábytek - stoly, židle a knihovny ze základny, které již nevyužíváme. Odboru školství tento nábytek ještě dobře poslouží ke zřízení vzdělávacího centra pro učitele.

7. července 2015
Projekt k opravě školy v Dashte Opyan zpracován

Američtí inženýři v minulém týdnu navštívili v doprovodu příslušníků české strážní roty školu v obci Dashte Opyan, o které jsem vám již psal. Provedli detailní inspekci místa projektu a vypracovali novou stavební dokumentaci k opravě školy. Nyní vybereme stavební firmu, která opravu uskuteční. Jednou z našich podmínek je, aby firma, která bude projekt realizovat, zaměstnala co nejvíce lidí přímo z vesnice.

3. července 2015
Nábytek pro vzdělávací centrum učitelů

Dnes jsme do skladů navozili veškerý nábytek, který předáme distriktnímu odboru školství k zřízení vzdělávacího a setkávacího centra pro učitele. Jakmile bude nábytek předán a rozmístěn v místnosti distriktního odboru školství, dopraví jej dodavatel do objednané knihovny. K slavnostnímu otevření pak ještě přivezeme dva počítače, které budou připojeny k internetu, aby se na nich mohli učitelé dále vzdělávat.

2. července 2015
Paní Hasíba navštívila základnu a vyzvedla si školní potřeby

Dnes jsme paní Hasíbě předali připravenou humanitární pomoc, z níž nemalá část pochází právě od Stonožky. Paní Hasíba byla poskytnutým množstvím a kvalitou školních pomůcek nadšena a sdělila nám, že už se těší, jak rozzáří dětské obličeje.

30. června 2015
Pomoc pro dívčí školy

Na základně Bagrám jsem se v uplynulých týdnech setkal s americkou kolegyní, která má na starosti pomoc afghánským ženám. Domluvili jsme se, že připravíme školní potřeby pro dívčí školy a oblečení pro děti z chudých rodin. Ty jim pak předáme prostřednictvím členky provinční rady paní Hasíby. Podpoříme tak nejen místní školy, ale také paní Hasíbu v její činnosti pro místní obyvatelstvo.

29. června 2015
Fotbalové hřiště

Rozhodli jsme se, že podpoříme rovněž mladé sportovce v distriktu Bagrám. V jedné vesnici postavíme fotbalové hřiště, jehož součástí bude tribuna, šatny, toalety, sprchy a připravíme systém jeho zavlažování z nedaleké řeky. Výstavba hřiště bude financována z amerických prostředků.

27. června 2015
Let do Kábulu

Na pár dnů jsem se vydal do Kábulu, kde mě čekala další příjemná služební povinnost. Velitel úkolového uskupení AČR v operaci RS pan plukovník David Schnábel mě k 1. červenci 2015 povýšil do hodnosti majora.
V Kábulu jsem měl však i další povinnosti. Setkal jsem se s lidmi zodpovědnými za vydávání magazínu Sada-e Azadi, který dodávám do středních škol. Když jsem jim popsal, jaký je o magazín zájem, rozhodli se, že nám od příštího měsíce navýší jejich počty. Rovněž jsem v Kábulu zakoupil dva počítače, které budou součástí plánované knihovny pro afghánské učitele.

Poznámka od Stonožky: Dovolte nám, abychom jménem Stonožky panu majoru Josefu Daňhelovi z celého srdce poblahopřáli k dosažení této hodnosti. Z deníku, který pravidelně uveřejňujeme, je opravdu zřetelně vidět, že si tuto poctu zaslouží.

23. června 2015
Získání školních potřeb od amerických kolegů

V průběhu mého nasazení jsem rovněž navázal spolupráci s americkým "cimikářem," který zde působí v rámci úkolového uskupení amerických speciálních sil. Zjistil jsem, že má ve svých skladech školní pomůcky, které již nevyužije. Nám se naopak tento materiál hodí, protože stále navštěvujeme afghánské školy, kterým se snažíme pomáhat.
Díky této spolupráci se mi podařilo přivézt do "svých" skladů humanitární pomoci celkem osm palet školních potřeb. Tyto pomůcky pak budou spolu s vaší stonožkovou pomocí vojáci strážní roty distribuovat při svých patrolách do vytipovaných škol.

20. června 2015
Americká medaile

Dnešní den se pro mě a kolegu Silvestra, druhého Čecha pracujícího na americkém velitelství, stal dnem, na který budeme navždy vzpomínat. U příležitosti poloviny nasazení americké jednotky v operaci RS byl uspořádán slavnostní ceremoniál. Podplukovník Miller zhodnotil, co se nám všem během společných téměř pěti měsíců podařilo, a každý příslušník našeho velitelství obdržel pamětní minci našeho úkolového uskupení.
Poté došlo k dalšímu aktu, při kterém mně, mému českému kolegovi a jednomu americkému kapitánovi udělil zástupce velitele americké divize pan plukovník Crissman americké vyznamenání "Army Commendational Medal."
Celý sobotní podvečer se nesl v příjemné přátelské atmosféře. Všichni jsme společně povečeřeli a hlavně jsme měli možnost se lépe poznat, popovídat si i o mimopracovních věcech a zasoutěžit v různých sportovních disciplínách.

15. – 17. června 2015
Distribuce humanitární pomoci Afghánskou národní armádou

Afghánští vojáci před zahájením Ramadánu, který začíná 18. června, rozvezli humanitární pomoc do okolních vesnic. Pomoc obsahovala oblečení, přikrývky, obuv a školní pomůcky. Pevně věřím, že tato distribuce pomohla zlepšit obraz afghánské armády v očích místních obyvatel.

13. června 2015
Humanitární pomoc chudým rodinám

V loňském roce skončila v Afghánistánu operace International Security Assistanece Forces (ISAF) a vystřídala jí operace Resolute Support (RS). Jejím hlavním účelem je podpora afghánské vlády a afghánských bezpečnostních složek. Od letošního roku jsou tedy za bezpečnost v zemi zodpovědné afghánské bezpečnostní složky.
Aby si afghánská armáda mohla lépe budovat dobré vztahy s místním obyvatelstvem, předal jsem afghánským vojákům jeden nákladní automobil humanitární pomoci, určený k distribuci chudým obyvatelům v okolí základný Bagrám. Distribuce pak symbolicky začne před zahájením postního měsíce Ramadán v příštím týdnu. Ramadán je v muslimském světě obecně měsícem pomoci lidem v nouzi.

10. června 2015
Náhradní díly pro afghánskou armádu

Velitel kandaku (kandak je v Afghánistánu vojenská jednotka o velikosti praporu) podplukovník Majid, jehož vojáci patrolují s vojáky české strážní roty, nás požádal, zda by se nám podařilo sehnat náhradní díly na auta. Na základně je přitom místo, kde se odsouvají stará již nepoužívaná auta.
Podařilo se nám vyřídit povolení k odběru dílů pro Majidovy vojáky, kteří se přijeli podívat, zda se jim něco podaří ze starých automobilů získat. Dorazil velitel velitelské roty a 4 automechanici. Od začátku jsem byl mile překvapen, protože mechanici si přivezli veškeré nářadí, které potřebovali a měli jej v naprostém pořádku. Po celém dni se jim podařilo "vymontovat" náhradní díly, které se vešly na jeden vojenský nákladní automobil.

9. června 2015
Projekt opravy školy v Dashte Opyan schválen nadřízeným velitelstvím

V uplynulém období jsem zpracoval kompletní dokumentaci k projektu opravy dívčí školy. Dnes byl projekt schválen s tím, že stav budovy a technickou dokumentaci k navrhovaným opravám musí schválit američtí stavební inženýři.
S těmi jsem se hned sešel a přislíbili mi, že jakmile to bude možné, vyrazí přímo na místo, udělají prohlídku budovy a schválí, popřípadě poopraví projektovou dokumentaci k projektu.
Mnou navrhovaný projekt sestává z demolice staré střechy a výstavby nové, přístavby dvou nových tříd, přístavby 4 toalet se septikem, oprava veškerých omítek včetně následné výmalby, výměna oken a dveří, instalace školních tabulí.

7. června 2015
Další číslo časopisů a zahájení nového stonožkového projektu

Dnes jsem předal další časopisy, určené pro střední školy v distriktu Bagrám, řediteli distriktního odboru školství panu Ranžbárovi. Zároveň jsme předjednali nový projekt, o kterém jsem přemýšlel již delší dobu, a po kterém, jak jsem zjistil, je velká poptávka. Jedná se o zřízení knihovny a setkávacího centra pro učitele z distriktu Bagrám.
A proč jsem o tomto projektu přemýšlel delší dobu? Odpověď je jednoduchá. Chci jim symbolicky poděkovat všem stonožkovým učitelům, kteří celé roky "bezvadně" a bez jakýchkoliv nároků na publicitu vedou děti v českých školách k pomoci potřebným. Myslím, že rok, kdy Stonožka slaví 15. výročí spolupráce s AČR a 25. výročí svého založení, je přesně tou dobou, kdy by se mělo všem učitelům poděkovat za jejich práci, píli a neutuchající životní optimismus.

Vážené paní učitelky, vážení páni učitelé, děkuji vám za vaši dlouhodobou výchovu českých dětí!

4. června 2015
První stany míří do škol

Pracovníci odboru školství začali stavět první stany u škol s nedostatečnou kapacitou budov. Stavění jde o něco pomaleji, protože na odboru školství je pouze jeden člověk, který ví, jak se tyto stany staví. Ale u nás se říká, že "práce kvapná, málo platná," takže jsem rád, že se stany daří stavět dle instrukcí výrobce, a hlavně že začínají sloužit účelu, za kterým jsme je předávali.

2. června 2015
Vzácná návštěva

Dnes nás na základně Bagrám navštívil náčelník Generálního štábu generálporučík Josef Bečvář. O jeho návštěvě vojáků v Afgánistánu si můžete přečíst po kliknutí zde.
Jelikož zde byli během návštěvy přítomni i novináři, kteří se mimo jiné zajímali o naši stonožkovou spolupráci, poskytl jsem jeden rozhovor, na jehož základě byl uveřejněn následující článek - klikni zde.

30. května 2015
Vojáci české strážní roty objevili velmi zanedbanou školní budovu

Při svém patrolování čeští vojáci zjistili, že v obci Dashte Opyan je dívčí škola, do jejíž budovy zatéká voda a rovněž toalety jsou v nevyhovujícím stavu. Po bližším seznámení se stavem celé budovy jsem uznal, že celá stavba by zasloužila kompletní rekonstrukci. Spojil jsem se telefonicky s provinčním ředitelem školství panem Zalmaiem, který mi sdělil, že oprava této školy je jednou z priorit, ale bohužel odbor školství nemá v současné době finanční prostředky na její opravu. Škola je spádovou školou pro dívky z okolních vesnic.
O jejím stavu jsem informoval podplukovníka Millera, který odsouhlasil opravu školy z amerických finančních prostředků. Nyní mě čeká zpracování projektové dokumentace, aby mohla být škola v budoucnu zrekonstruována.

24. května 2015
Dřevěné podlážky pod stany do škol

Po absolvování několika jednání se mi podařilo sehnat povolení na předání dřevěných podlážek pod stany do místních škol. Opět přijelo 14 zaměstnanců odboru školství a 4 kamiony, na které se podlážky nakládaly. Na začátku dne jsem jim ukázal nejlepší způsob, jak tyto podlážky rozebírat. Následně jsem, aby organizace práce nevázla, rozdělil pracovníky do skupin a zadal úkoly. Jedna skupina pouze rozebírala podlážky, další přenášela a nakládala na kamion a poslední skupina je ukládala tak, aby se jich na kamion co nejvíce vešlo. Za celý den se podařilo naložit podlážky pod 16 stanů.
Protože byly celý den vysoké teploty, tak jsme se všichni řádně zapotili. Rovněž jediné místo, kde jsme mohli vě oběda trochu spočinout, bylo ve stínu pod jedním z kamionů.

19. května 2015
Další šura na základně Bagrám

Opět jsme přivítali maliky (starosty) z okolních vesnic. Hlavním tématem, stejně jako posledně, bylo probrání bezpečnosti v okolí základny Bagrám. Malikové opět zmínili, že bezpečnostní otázky jsou úzce provázané s problematikou zaměstnanosti a rozvoje v oblasti. Podplukovník Miller těchto dotazů využil a prezentoval malikům námi dokončené projekty, mimo jiné také ty "stonožkové." Následně jsme malikům představili, jaké další projekty v okolí chystáme.

17. května 2015
Předání stanů pro místní školy

Dnes přijelo na základnu celkem 14 pracovníků a 4 kamiony, aby naložili stany, které poskytujeme odboru školství. Všichni pracovali od rána do pozdních odpoledních hodin v úmorném afghánském horku. Na celé předání jsme měli vyčleněn jeden den a naštěstí se to s vypětím všech sil místních pracovníků podařilo. Aby stany stály na pevném a rovném základě, zkusím ještě v příštím týdnu předat dřevěné podlážky. Jelikož se jedná rovněž o americký materiál, budu v této věci muset absolvovat ještě několik dalších jednání.

14. května 2015
Slavnostní den v sirotčinci

Dnes se nám podařilo rozzářit úsměvy afghánských sirotků. Byla nejen slavnostně přestřižena páska před novou budovou, ale zároveň jsme předali velké množství "stonožkové" pomoci. Celý den byla v sirotčinci báječná atmosféra a děti měly obrovskou radost. Jako poděkování za vaše přáníčka mi děti předaly obrázky pro své české kamarády. Přivezu je do ČR a předám je paní Běle. Pan ředitel mi rovněž předal děkovný list za realizaci projektu.

Více informací o slavnostním otevření si můžete přečíst po kliknutí zde.
Další fotografie ze slavnostního otevření naleznete po kliknutí zde.

Novinkou, kterou jsem se v sirotčinci dozvěděl, je to, že pan ředitel zahájil spolupráci s obdobou našeho skautu. Při slavnostním otevření tak bylo několik kluků v "skautských" uniformách. Za tuto informaci jsem byl velmi rád a s panem ředitelem jsme se shodli, že i toto je dobrý způsob výchovy, který může napomoci budoucímu zařazení sirotků zpět do normálního života.

13. května 2015
Naložení dárků pro sirotky

S americkými kolegy jsme naložili dárky, které afghánským sirotkům zaslaly děti z českých stonožkových škol. Jedná se zejména o oblečení, školní pomůcky, hygienické potřeby, hračky a míče. Vše je tak připraveno pro zítřejší slavnostní otevření nové budovy se sprchami a toaletami v sirotčinci Charikar.

9. května 2015
Předání časopisů distriktnímu řediteli školství

Tentokráte jsem se setkal ředitelem školství pro distrikt Bagrám (distrikt by se dal přirovnat k našemu okresu) panem Ranžbárem. Předal jsem mu časopisy, které jsou ve dvou oficiálních afghánských jazycích Páštú a Dárí a rovněž v angličtině. Pan Ranžbár byl za ně velmi vděčný a řekl mi, že je budou využívat studenti na středních školách pro výuku anglického jazyka. Časopisy se mi zatím podařilo získat v počtu 100 kusů měsíčně, ale věřím, že se do budoucna podaří dodávky rozšířit, protože poptávka je mnohem vyšší.

5. května 2015
Výstavba v sirotčinci spěje do finále

Práce v sirotčinci jsou téměř u konce. Byly provedeny instalatérské práce a zhotoveny rozvody elektrické energie. Po nich následovalo zhotovení omítek. Po vyschnutí bude budova vymalována a připravena k slavnostnímu předání řediteli sirotčince. Rovněž došlo k demolici starých nevyužitelných budov a veškerá stavební suť byla odvezena. Firma, která práce prováděla, celou plochu pěkně srovnala, aby zatím mohla sloužit jako fotbalové hřiště. Pan ředitel má v plánu vvystavět další budovu a rozšířit tak zázemí sirotčince. Vše je však otázkou dalších dlouhých jednání se zástupci afghánské vlády.
Bagr a nákladní automobily opět zpestřily několik běžných dní v sirotčinci.

4. května 2015
Provinční ředitel odboru školství přijal naše pozvání na základnu Bagrám

Dnes nás na základně navštívil provinční ředitel školství pan Zalmai. Nejprve jsme jednali o připravovaných projektech v oblasti školství. Opět jsme diskutovali o prioritách pana ředitele a detailněji jsme probírali školy, které budou v budoucnu potřebovat provést stavební úpravy, aby vyhovovaly alespoň základním podmínkám pro poskytování vzdělání. Jak jsem se dozvěděl, tak nejčastějším problémem bývají špatně zhotovené střechy a tudíž do některých škol v době dešťů teče. Slíbil jsem panu Zalmaiovi, že jeho priority prověříme a pokud to bude v našich silách, provedeme nezbytné kroky, abychom zamezili dalšímu znehodnocování budov.
Dalším diskutovaným tématem byly stany, které poskytneme odboru školství do oblastí, kde je nedostatečná kapacita budov a některé děti se musí učit venku na ostrém afghánském slunci. Sdělil jsem panu Zalmaiovi, že se mi nakonec podařilo sehnat těchto stanů 30, za což byl velmi rád. V rámci jednání jsme se dohodli, do kterých oblastí stany poputují. Po dvouhodinovém jednání jsme společně poobědvali.
Poté jsme vyrazili do části základny, kde jsou zmíněné stany. Pan Zalmai byl nadšen, protože kvalita stanů předčila jeho očekávání. Zároveň jsme mu předali návod, jak se takový vojenský stan staví, aby jeho zaměstnanci znali přesný postup výstavby.
Po našem jednání odjel pan Zalmai do místního rádia Parwan, kde mimo jiné velmi pozitivně hovořil o spolupráci s koaličními silami a rovněž mluvil o důležitosti vzdělání pro další rozvoj Afghánistánu. Jednalo se o živý rozhovor, který měl trvat 30 minut, ale spontánně začali volat posluchači rádia a klást panu Zalmaiovi otázky. Původně plánovaný čas 30 minut se tak protáhl na neuvěřitelné 2 hodiny.
Pro nás to však je dobrý signál, že se místní lidé o problematiku vzdělávání zajímají.

30. dubna 2015
Zásobník na vodu pro sirotčinec

Dnes přijel na základnu Bagrám zástupce afghánské firmy, která staví v sirotčinci, pro zásobník na vodu. Bude umístěn na střeše nových sprch a bude sloužit jako rezervoár. Poskytla jej americká armáda, čímž nám ušetřila peníze, které budeme v budoucnu moci použít na další pomoc afghánskému školství a tedy dětem.

28. dubna 2015
Práce v sirotčinci pokračují

Práce v sirotčinci postupují svižným tempem. Pracovníci dokončili zednické práce a vybetonovali střechu budovy. Nyní čekají na vyzrání betonu, aby mohly práce pokračovat dále. Zároveň jsme s firmou, která stavební práce provádí, rozšířili původní smlouvu o demolici starých budov, které již nepůjde opravit. Věřím, že bagry a nákladní automobily opět zpestří běžný průběh týdne v sirotčinci a děti budou mít z prováděných prací nové zážitky.

26. dubna 2015
Slavnostní ceremoniál k soutěži
Dnes proběhl slavnostní ceremoniál předání cen vítězům soutěže. Guvernér provincie Parwan pan Salangi předal při této příležitosti americkému veliteli podplukovníku Millerovi certifikát pro Stonožku. Pro foto klikni zde.
Pro článek z ceremoniálu na armádních stránkách klikni zde.

23. dubna 2015
Předání diplomů a cen řediteli školství
Dnes jsme předali ceny a diplomy provinčnímu řediteli školství panu Zalmaiovi, aby vše mohl připravit pro závěrečný ceremoniál. Pan Zulmai si obsah jednotlivých cen zkontroloval a byl velice spokojen. "Jsem si jistý, že se ceny budou všem studentům moc líbit," řekl na závěr.

19. dubna 2015
Tisk a podepsání diplomů
Včera večer jsem tiskl diplomy. Noční hodinu jsem zvolil záměrně, abych nerušil kolegy prací na sdílené tiskárně. U každého diplomu jsem změnil jméno žáka a, jak je v Afghánistánu zvykem, i jeho otce, vyplnil název školy a okres, kde škola sídlí. Celé to pro mne byla velká výzva, protože jak můžete vidět na přiloženém obrázku, diplomy pro vítěze jsou jen v místním jazyce "dárí". Následující den jsem všech 180 diplomů podepsal z titulu funkce zástupce koaličních sil. Další podpis na diplom připojí provinční ředitel školství. Věřím, že diplomy i poskytované ceny udělají studentům velkou radost.

17. dubna 2015
Balení cen pro vítěze matematické olympiády
Dnes jsme se zástupcem velitele majorem Beardem připravovali ceny pro vítěze. I on je podporovatelem stonožkové myšlenky a stoupencem hnutí "Na vlastních nohou". Museli jsme vše rozbalit, do každé tašky vložit odpovídající obsah pro první, druhé a třetí místo. K zakoupeným učebnicím jsme přidali další školní pomůcky a rádio na solární pohon. 180 cen jsme pak po deseti kusech vkládali do igelitových pytlů, aby se při budoucím transportu nezašpinily. Ačkoliv bylo celý den značné horko, práce nám šla pěkně od ruky.

15. dubna 2015
Letadlo plné naděje přivezlo humanitární sbírku pro místní sirotky
Dnes jsem převzal veškerý materiál, který se vám podařilo sesbírat v rekordně krátkém čase a poslat do Afghánistánu. Když jsem humanitární pomoc přebíral, ocenil jsem, jak precizně a pečlivě stonožkoví přátelé pracují. Vše bylo perfektně seřazeno a zabaleno. Zásilka obsahovala oblečení, hračky, školní potřeby, sportovní pomůcky a v neposlední řadě také hygienické potřeby. Samozřejmě i kresby a přáníčka, které předám afghánským sirotkům.
Celou vaši sbírku jsem uskladnil a připravil k další distribuci. Nebyla by to však sbírka od Stonožky, aby mě také mile nepřekvapila. I když se původně jednalo o materiál určený pro 120 sirotků, tak těch věcí bylo mnohem více - tak pro dalších pět sirotčinců. Určitě vše využijeme. Kromě sirotků je v okolí základny spousta dětí, které si také zaslouží pomoc!

Děkuji vám všem za to s jakou pílí, chutí a obětavostí pracujete!

13. dubna 2015
Krátká zastávka na odboru školství
Podplukovník Miller dnes odjel na setkání s guvernérem provincie Parwan panem Salangim a já jsem se vydal za provinčním ředitelem školství. Úřad guvernéra totiž sousedí s kanceláří ředitele školství. Cílem mé cesty byla příprava závěrečného ceremoniálu pro vítěze matematické olympiády. Informoval jsem pana Zalmaie i o tom, že veškeré ceny jsou již na základně Bagrám. Diskutovali jsme, kde a kdy ceremoniál uskutečníme, přičemž daný prostor musí splňovat bezpečnostní kritéria pro konání akce. Dále jsme řešili program ceremoniálu, pozvání hostů atd. Zároveň mě pan Zalmai požádal o vytisknutí diplomů pro vítěze na barevné tiskárně, protože jeho úřad disponuje pouze tiskárnou černobílou. S tímto návrhem jsem samozřejmě souhlasil. Stačí tedy vytisknout diplomy, připravit ceny a slavnostní ocenění vítězů může začít.



11. dubna 2015
Práce v sirotčinci jsou v plném proudu
Po ukončení výkopových prací pokračovala výstavba vmístním sirotčinci zbudováním kamenných základů, jejichž součástí je rovněž výstavba septiku. Na staveništi pracuje celkem deset pracovníků. Na rozdíl od staveb realizovaných v České republice je potřeba více lidí, protože například beton míchají pomocní dělníci bez míchaček pouze lopatami - přímo na zemi. Je znát, že jsou zruční, protože kvalita betonu je srovnatelná s kvalitou betonu míchaného v míchačce. Tento způsob je zároveň levnější, protože spolu s míchačkou by bylo potřeba přivézt elektrický agregát, který by se musel plnit naftou, což by dále náš projekt prodražovalo.
Se zástupci firmy jsem se dohodl, že na veškeré pomocné práce budou zaměstnávat lidi z chudých rodin. Tak poskytneme práci chudším rodinám v okolí základny. Na výstavbu sirotčince dohlíží také jeden afghánský stavbyvedoucí.

9. dubna 2015
Ceny pro vítěze matematické olympiády dorazily na základnu Bagrám
Dnes jsem se setkal s místním dodavatelem, který přivezl na základnu Bagrám ceny pro vítěze matematické soutěže. Ta probíhá na středních školách v okolí základny. Veškerý materiál jsem při přebírání řádně zkontroloval. Celkem dorazilo 180 kvalitních školních tašek a stovky knih, které byly provinčním ředitelem školství panem Zalmaiem schváleny jako nejvhodnější pro vítěze této soutěže. Jak jsem vás již v minulosti informoval, jedná se o knihy, které pomohou studentům lépe se připravit k přijímacím zkouškám na zdejší univerzity.

8. dubna 2015
Další šura na základně Bagrám
Tentokráte jsme na základnu Bagrám zvali nejen zástupce školství, ale také maliky(v Afghánistánu představitel obce) z okolních vesnic. Má úloha byla při tomto setkání spíše organizační - zprostředkoval jsem pozvání hostů, zajištění jejich vstupu na základnu a všech bezpečnostních procedur. Večer před šurou jsme seděli v úzkém kruhu s podplukovníkem Millerem, se kterým jsme domlouvali poslední detaily schůzky. Hlavním tématem bude řešení bezpečnostních otázek v okolí letecké základny Bagrám.
Ráno jsem vyzvedl všechny zúčastněné na vstupní bráně do základny a po provedení nezbytných bezpečnostních procedur jsem je doprovodil do Jirga centra. Po přivítání hostů, kterých nakonec přišlo celkem 29, jsme šuru zahájili. Naši jednotku zastupoval podplukovník Miller.
Představitelé obcí se shodli, že i pro ně je zajištění bezpečnosti v oblasti prioritou, na které sámi chtějí spolupracovat. Za nezbytné považují rovněž vytváření pracovních příležitostí, které místním lidem umožní obživu rodin. Podplukovník Miller seznámil všechny přítomné také s projekty, které vojáci pro tamní obyvatelstvo připravují. I ony poskytnou zaměstnání místním, což může pozitivně ovlivnit bezpečnostní situaci.
Celý den se nesl v přátelské atmosféře a vzájemném pochopení mezi námi a afghánskými partnery. I proto jsme se rozhodli, že začneme podobná setkáni organizovat pravidelně.

6. dubna 2015
Stonožka dala naději 2400 studentům středních škol.
Dnes se na 60 středních školách v distriktech Bagrám a Charikar konalo školní kolo matematické olympiády. Zúčastnilo se ho více než 2400 studentů, z nichž 180 získá hodnotné ceny v podobě učebnic, kvalitních tašek a dalších školních pomůcek. Všechny učebnice budou zaměřeny na přípravu studentů na přijímací zkoušky na univerzitu. Tyto knihy jsou v Afghánistánu drahé a za normálních okolností si je mohou dovolit jen studenti z bohatších rodin.
Dle slov provinčního ředitele školství měla celá akce ohromný ohlas a studenti se již těší na výsledky svého zápolení. Provinční odbor školství nyní soutěž vyhodnotí, abychom mohli ceny předat nejlepším studentům. I z přiložených fotografií můžete vidět, že o olympiádu měla zájem i afghánská média, protože na jednu ze středních škol přijeli novináři dvou afghánských televizních stanic. Já jsem rovněž napsal jeden článek, který jsem zaslal místním rádiím, která o soutěži informovala širokou veřejnost. Věřím, že zorganizování soutěže pomůže dále zlepšit obraz českých vojáků a celé České republiky v očích místních obyvatel.
Pokud se to podaří, tak dík patří právě vám, stonožkovým učitelům a dětem. Bez vaší podpory by se celá soutěž neuskutečnila!

3. dubna 2015
Stavební práce v sirotčinci začaly!
Celá výstavba začala výkopovými pracemi. Založení stavby se zájmem přihlíželi nejen malí obyvatelé sirotčince, ale rovněž pan ředitel. Výkopové práce tak byly velikým zpestřením běžného dne v sirotčinci, protože bagr tam rozhodně nemají každý den.
Takže kromě toho, že jsme zahájili výstavbu sociálního zařízení, udělali jsme radost místním dětem, které těmto pracím celý den pozorně přihlížely. Jediný, kdo si trochu postěžoval, byli zdejší učitelé, kteří mně s troškou ironie řekli, že jim stavební práce narušují výuku, protože mladší děti teď nemluví o ničem jiném než o bagru.
Potvrdilo se mně tak, že ve své podstatě jsou děti na celém světě stejné, protože vždy když vidím pracovní stroje v České republice, nezbytným koloritem někde poblíž jsou maminky se svými dětmi. Bohužel děti v sirotčinci pozorovaly "svůj" bagr bez svých maminek a tatínků.

1. dubna 2015
Pracovní jednání s provinčním ředitelem školství.
Vyrazil jsem do provinčního centra Charikaru, abych se setkal s ředitelem školství v provincii s panem Shahidem Zulmaiem. Hlavním účelem bylo navázat na šuru, která se uskutečnila 14. března, a probrat přípravy matematické olympiády a další možnosti podpory místního školství.
Na začátku jednání jsem panu řediteli předal drobný dar, zarámovanou fotku všech účastníků vzdělávací šury. Tento dar udělal panu řediteli velkou radost a celé jednání se následně neslo ve velmi přátelské atmosféře.
Pan ředitel mně na jednání ukázal připravené příklady pro matematickou olympiádu. Vše měl již připraveno v obálkách pro jednotlivé školy. Rovněž mě sdělil, že nyní již s jednotlivými řediteli středních škol "dolaďují" jen termín a čas konání této soutěže. Očekávám, že soutěž proběhne v následujícím týdnu.
Dále pro mě pan ředitel připravil tři seznamy, které mně pomohou identifikovat další potřeby v oblasti školství. První z nich je seznam škol, které potřebují opravit, druhý sumarizuje školy, které mají nedostatečnou kapacitu budov a kam tedy budeme chtít poskytnout stany z amerických zásob a třetí seznam zahrnuje oblasti, kde mají děti nedostatek školních pomůcek a potřeb. Pevně věřím, že na základě tohoto jednání se nám podaří nasměřovat pomoc tam, kde jí bude nejvíc zapotřebí.
Pan Zulamai mně rovněž sdělil, že bude rád, když na další jednání přijedu někdy kolem poledne, abychom další pracovní jednání mohli spojit s tradičním afghánským obědem. Pevně věřím, že se to příště podaří, abych tak neurazil tradiční afghánskou pohostinnost.

30. března 2015
Smlouva na výstavbu sociálního zařízení v sirotčinci podepsána.
Opět jsem se vydal do charikarského sirotčince. Tentokrát jsem se přímo na místě setkal s ředitelem stavební firmy, která nabídla nejlepší podmínky pro realizaci tohoto projektu, panem Zulmayem. Jednání se samozřejmě účastnil ředitel sirotčince pan Rahmansar. Při realizaci stavebního projektu je vždy nezbytné, aby se setkaly všechny zainteresované strany přímo v místě výstavby, aby se v budoucnu nemusely řešit různé komplikace a nedorozumění.
Na základě tohoto jednání, po návratu na základnu Bagrám, jsem připravil smlouvu, kterou jsme následně panem Zulmayem podepsali. V sirotčinci tak vyroste zbrusu nové budova se čtyřmi sprchami a čtyřmi záchody. Součástí projektu je rovněž výstavba septiku, který bude k nové budově připojen. Voda do sprch poteče z 1000 litrového zásobníku na vodu, který bude umístěn na střeše. Výhodou tohoto řešení je to, že veškerá voda teče do sociálního zařízení díky zemské gravitaci, tudíž není potřeba žádného technického mechanismu, který by v případě poruchy znemožnil další používání tohoto zařízení. Zásobník na střeše je rovněž ohříván slunečnímy paprsky, takže není potřeba další zdroj tepla k ohřevu vody. Zásobník na vodu mně pomohl sehnat pan major Beard z amerických zásob, díky němuž můžeme ušetřené "stonožkové" peníze použít v jiných oblastech.
Výstavba v sirotčinci tak může v několika dnech začít!

28. března 2015
20.000 „stonožkových“ amerických dolarů na podporu afghánských dětí.

Dne 28. března do Afghánistánu přiletěl Náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Petr Pavel. Pan generál se zúčastnil krátkého dokladu o působení české strážní roty, kde jsem jej rovněž v krátkosti seznámil, jaké projekty ve spolupráci se Stonožkou připravujeme. Poté se vydal na besedu s vojáky, na niž navazovalo setkání s velitelem základny Bagrám generálmajorem Mikem Murrayem. Poté se pan generál vydal za českými vojáky do Kábulu.
K návštěvě generála Pavla došlo v době střídání 3. a 4. strážní roty. Více se můžete o tom dočíst kliknutím zde.
Spolu s generálem Pavlem přiletělo rovněž 20 000,- USD od hnutí Stonožka, které použiji na podporu místních dětí - zejména na opravy v sirotčinci a matematickou olympiádu. O přípravě těchto projektů jsem vám psal v minulých příspěvcích stonožkového deníku. S paní Bělou jsme se dohodli, že zbylé finanční prostředky použijeme rovněž na podporu školství v provincii Parwán.
Na přiložené fotografii se symbolickým šekem stojím s mým americkým velitelem podplukovníkem Zachary Millerem a jeho zástupcem majorem Stevenem Beardem. Oběma jsem rovněž předal knihu o Stonožce „Flying together only to war.“ Oba dva stonožková spolupráce s armádou České republiky velice zaujala a rozhodli se, že mé aktivity ve prospěch školství podpoří rovněž z amerických zdrojů. Pan major Beard mně například pomáhá sehnat celkem 45 stanů ze skladů americké armády, které chceme předat do oblastí, kde je nedostatečná kapacita školních budov a některé děti se musí učit venku za svitu ostrého afghánského slunce.


25. března 2015
Další stonožkový projekt je na světě!
Od vojáků z české strážní roty, jejíž součástí je rovněž jeden příslušník CIMIC, jsem se dozvěděl, že je v provinčním městě Charikar jeden sirotčinec. V něm se personál stará o 120 dětí z celé provincie Parwan. Vojáci strážní roty tento sirotčinec podporují dlouhodobě. Například v době působení 1. strážní roty v dubnu loňského roku pomohli čeští vojáci s výmalbou hlavní budovy sirotčince. Druhé a třetí strážní rotě se podařilo sehnat humanitární materiál, který předali zástupcům sirotčince, a rovněž pomohli obstarat nové židle do jídelny. Dozvěděl jsem se však, že v sirotčinci jsou absolutně nevyhovující hygienické podmínky, toalety jsou v nevyhovujícím stavu a děti mají k dispozici jednu sprchu.
Vydal jsem se tedy tam, abych celou situaci zmapoval. Na místě jsem se potkal s ředitelem panem Rahmansarem, který mě celým sirotčincem provedl. Viděl jsem, že nejen sociální zařízení je v nevyhovujícím stavu. Součástí sirotčince je rovněž škola, jejíž stav není také zrovna nejlepší. Střecha jídelny má svá nejlepší léta dávno za sebou. Pan ředitel mně však sdělil, že třídy i špatná střecha jídelny snesou odkladu, ale hygienické zázemí je však v absolutně nevyhovujícím stavu. Zmínil obavy o zdravotní stav dětí, pokud se situace nebude v budoucnu řešit.
Dozvěděl jsem se rovněž, že zřizovatelem sirotčince je provinční zastoupení afghánské vlády. Ta sirotčinci poskytuje finance, které však stačí pouze na mzdy pro zaměstnance, nákup jídla a provoz kuchyně. Sirotčinec nemá žádné další prostředky na další investice a v letošním roce v žádném případě nedojde k žádným úpravám.
Když jsem si všechny informace utřídil, spojil jsem se s paní Bělou a zeptal se jí, zda bude možné podpořit tento sirotčinec a vystavět nové sociální zázemí. Paní Běla projekt podpořila, takže díky pomoci celé stonožkové rodiny pomůžeme afghánským sirotkům zlepšit jejich nelehké životní podmínky.
Nebyla by to však ona, kdyby nepřišla s dalším nápadem. Podařilo se jí "na rychlo" zalarmovat "nejvěrnější" stonožkové spolupracovníky a uspořádat humanitární sbírku na podporu afghánských sirotků. Jelikož v minulosti stonožka organizovala různé akce a dávala jim symbolicky jména, rozhodli jsme se pojmenovat i tuto sbírku. A jelikož se jedná o pomoc afghánským sirotkům, dohodli jsme se, že tuto vaši sbírku pojmenujeme

"LETADLO PLNÉ NADĚJE".

21. března 2015
Další pomoc do oblastí, které byly před měsícem zasaženy lavinami.

Pravidelně se rovněž scházím se zástupci Afghánské národní armády, kteří v minulosti dopravili jeden vojenský nákladní automobil humanitární pomoci do oblastí zasažených sněhovými lavinami. Při posledním setkání jsem se s velitelem kandaku (afghánská jednotka o velikosti praporu) podplukovníkem Majidem bavil o tom, jak se oblasti zotavují z předešlého neštěstí. Řekl mi, že afghánská vláda s humanitární podporou z mnoha zahraničních zemí dělá maximum a postupně dochází k odstraňování následků sněhových lavin. Největší obavy však mají místní z povodní, které by s oteplováním mohly přijít.
Afghánská vláda má v oblasti stále zřízené centrum koordinace humanitární pomoci, které zajišťuje základní potřeby pro obyvatele, kteří přišli o střechu nad hlavou. Podplukovník Majid mi předal požadavek na závoz uhlí, které by mohlo pomoci. Žádosti jsme vyšli vstříc a předali jsme Afghánské národní armádě jeden nákladní automobil uhlí. Afghánští vojáci převezli palivo do centrálního skladu humanitární pomoci v provincii Panžšír, kde jej místní budou používat v mobilních kuchyních pro vaření jídla nejpotřebnějším.

17. března 2015
První stonožkový projekt začal velkolepě!
Když jsem byl před pár týdny představen svému veliteli podplukovníku Zachary Millerovi z americké armády, řekl jsem mu o soutěžích, které jsme spolu se Stonožkou organizovali pro děti v Lógaru. Vysvětlil jsem mu svůj záměr zorganizovat matematickou olympiádu pro místní studenty středních škol. Ty nejlepší bychom odměnili cenami, zejména učebnicemi, které jim budou užitečné při přípravě ke studiu na univerzitě. Podplukovníka Millera nápad zaujal a "dostal jsem zelenou" pro práci na tomto projektu.
Napadlo mne uspořádat vzdělávací šuru (šura je v Afghánistánu tradiční zasedání představitelů místní samosprávy, kde se rozhoduje o diskutovaných otázkách), pozvat ředitele škol a zástupce odboru školství provincie Parwan. Informace o soutěži se však po Parwanu šířila jako lavina a naše pozvání nakonec přijalo čtyřicet pět ředitelů včetně tří ředitelek, tři zástupci odboru školství a jeden místní novinář.
Šura se konala v sobotu 14. března na základně Bagrám v prostoru, kterému se tady říká Jirga Center - místo k setkávání s místními. Hosté přijeli kolem osmé hodiny ranní a po té, co všichni prošli nezbytnou bezpečnostní kontrolou, jsme se zahájili jednání. Kromě místních se šury zúčastnili i další zástupci koaličních sil včetně velitele české strážní roty kapitána Petra Lišky.
Setkání zahájil podplukovník Miller s ředitelem provinčního školství panem Zalmaiem. Ve své úvodní řeči se oba shodli, že nezbytným předpokladem pro rozvoj Afghánistánu jsou právě vzdělaní lidé. "Klíčem k úspěšné afgánské budoucnosti jsou afghánští lidé," řekl doslova podplukovník Miller. "A vy hrajete největší roli v tom, že jakmile dnešní mládež dospěje, bude pracovat na tom, aby udělala z Afghánistánu skvělou zemi." Po úvodních proslovech jsem dostal slovo, představil matematickou olympiádu a seznámil přítomné s jejím průběhem. Provinční odbor školství teď bude mít několik týdnů na přípravu testů. Jakmile budou sestaveny, doručí je v obálkách na jednotlivé školy. V jednom dni - ve stejný čas - pak na všech středních školách v distriktech Bagrám a Charikar proběhne celá soutěž. Z každé školy budou vybráni tři nejlepší studenti, které pak pozveme na závěrečný ceremoniál, kde společně se zástupci odboru školství předáme vítězům ceny. A jelikož je v oblasti celkem šedesát středních škol, podaří se nám odměnit celkem 180 studentů. Samozřejmě jsem ve své řeči neopomenul zdůraznit, že veškeré ceny budou poskytnuty hnutím Stonožka, jehož projekty jsem v rámci jednání také prezentoval.
Následovala otevřená diskuze, při níž jsme "doladili" některé technické detaily, jako například skladbu cen pro vítěze. Ředitelé byli tímto projektem nadšeni. Podobné soutěže chtěli připravit už v minulosti, ale nepodařilo se jim najít nikoho, kdo by je podpořil. Rovněž je velice zaujala myšlenka stonožkové spolupráce. Požádali mne o předání pozdravů a poděkování celé stonožkové rodině.
Další část šury se nesla v duchu debaty o současných problémech afghánského školství v provincii Parwan. Zástupci aliančních jednotek potvrdili, že koaliční síly jsou i nadále připraveny podporovat rozvoj školství v Afghánistánu. Pro mě osobně bylo velmi důležité, že mne na šuře podplukovník Miller představil jako svého "vyslance" pro oblast školství. Pevně věřím, že se nám touto šurou otevřely dveře k další - nejen stonožkové podpoře afghánských dětí.
Součástí časově náročného programu bylo pozvání hostů na oběd a společné fotografování. Nesměli jsme také opomenout vyčlenit čas pro polední modlitbu. Celá akce měla perfektní ohlas nejen u místních, ale také u aliančních partnerů. Důkazem toho je, že ještě dnes je článek o šuře hlavní zprávou na titulní webové stránce mise NATO v Afghánistánu.

5. března 2015

V úvodu vám však musím sdělit, že než jsem se stihl pořádně rozkoukat, hned jsem měl plné ruce práce. Možná jste i v českých médiích zaznamenali, že v minulém týdnu zasáhly Afghánistán série ničivých sněhových lavin, "díky" nimž zemřelo přes 200 lidí a škody se ještě nepodařilo sečíst. Bylo na místě aspoň trochu pomoci. Podařilo se nám, nejen s českými vojáky ze strážní roty, ale i s Američany a Gruzínci, naložit jeden vojenský nákladní vůz humanitární pomocí (deky, oblečení, boty, kamínka, uhlí atd.). Humanitární pomoc jsme předali vojákům Afghánské národní armády, kteří část odvezli přímo nejpotřebnějším, a další část předali do centrálního distribučního skladu, který v oblasti na sever od základny Bagrám zřídila afghánská vláda.
Nutno podotknout, že tato naše aktivita se objevila v celostátních afghánských médiích, kde byla velmi kladně hodnocena, a byli jsme jedni z prvních, kdo na vzniklou situaci zareagovali. Pevně věřím, že právě takové zprávy pomohou zvýšit kredit našich vojáků v očích místních obyvatel.

Obrázky z předávání naší pomoci afghánským vojákům si můžete prohlednou po kliknutí zde.